Skrýt lišty

Zobrazit lišty

18. duben 2025

Důležité oznámení

Ohnisko nebezpečné nákazy - newcastelská choroba - v nekomerčním malochovu drůbeže v Nemyčevsi. Chraňte chované ptáky před kontaktem s volně žijícími ptáky, kteří jsou nejčastějším zdrojem nákazy pro chované ptáky. Doporučuje se krmivo a napájecí vodu určenou pro chované ptáky umístit do budov, popř. pod přístřešky, aby nedošlo k jejich kontaminaci trusem volně žijícího ptactva.\nV případě, že zjistíte zvýšené úhyny chovaných ptáků, změny ve zdravotním stavu nebo změny v produkci vajec chovaných ptáků, je třeba, abyste tyto skutečnosti neprodleně oznámili na Krajskou veterinární správu Státní veterinární správy pro Královéhradecký kraj, pracoviště Hradec Králové tel. 495 279 057, 720 995 210.\nV případě nálezu zvýšených úhynů u volně žijících ptáků v naší obci nebo v její blízkosti rovněž neprodleně informujte Krajskou veterinární správu Státní veterinární správy pro Královéhradecký kraj tel. 495 279 057, 720 995 210.

Obsah stránky

Knihovna

V naší obci bylo o knihovně uvažováno již kolem roku 1885. Ve starých archiváliích jsou zaznamenány boje dvou skupin zastánců veřejného života v obci. Na straně jedné pan farář a proti němu pan mlynář. Oba o obecní knihovnu usilovali, oba věděli, že je to důležitý kulturní počin, ale nemohli se shodnout na titulech, které se mají občanům půjčovat. Pan farář upřednostňoval katolickou literaturu a pan mlynář obhajoval literaturu novou, moderní.

V konceptech dopisů pana faráře si lze přečíst, jaké mezi sebou vedli půtky o některé autory. Za žádnou cenu se do obce nesmějí dostat výtisky spisovatele – jak pan farář píše - “pisálka Wernea”. Dnes je to úsměvné. Obecní knihovna přes všechny nesrovnalosti v obci vznikla. Měla i své razítko: Čtenářsko-ochotnická beseda “Neruda”. Hned z toho poznáme, že zvítězil pan mlynář a stoupenci moderní literatury.

Ještě dnes můžeme listovat ve sto let starých záznamech o výpůjčkách. Je tam například zachyceno, jak dnes už úplně stará paní si jako školačka chodila pravidelně půjčovat knihy k panu knihovníkovi.

Pokud se pamatuji, vystřídalo se v místní knihovně několik knihovníků. Většinou to byli učitelé z místní školy, pak pracovník MNV či nadšený knihovník amatér. Někomu se dařilo, jinému méně. I knihovna měnila své názvy: Osvětová beseda “Neruda”, Lidová knihovna, Veřejná knihovna a Obecní knihovna. Největší krizí procházela naše knihovnička po roce 1989. Tehdy dokonce na několik let úplně utichla.